L’Istituto Italiano di Cultura di Praga è lieto di presentare la mostra virtuale “Torneranno le sere…La voce della poesia italiana” a cura di Giovanna Iorio. Il titolo scelto per la mostra si ispira all’omonima poesia di Alfonso Gatto, che con il suo incipit “Torneranno le sere a intiepidire nell’azzurro le piazze” infonde speranza in un futuro che è ritorno al passato più caro e allo stesso tempo introduce una splendida sinestesia, chiave di lettura della mostra stessa.
Nella galleria virtuale sono esposti i ritratti delle voci di alcuni poeti e poetesse italiani presenti nell’Archivio Poetry Sound Library. I ritratti della voce sono spettrogrammi creati da Giovanna Iorio a partire dalla registrazione della voce del poeta che legge il suo componimento.
“Poesie da ascoltare con gli occhi, la mostra […] è una galleria di voci umane. Gli spettrogrammi trasformano la voce in un’impronta unica e irripetibile. […] Se tecnicamente si tratta di tracciati tridimensionali ottenuti mediante la scomposizione di un segnale acustico complesso nelle sue svariate componenti semplici, filosoficamente si tratta di opere che gettano una specie di ponte, di pacificazione, tra due opposte tradizioni metafisiche: da una parte i sostenitori della voce, della phonè, quindi del mito della presenza e dell’idea che precede ogni segno; dall’altra i fautori della priorità del gramma, del materialismo della scrittura che è in sé assenza testamentaria e ineliminabile, e precede ogni idealismo della presenza a sé della voce.
[…] Giovanna Iorio, artista e poetessa che insegna letteratura italiana a Londra, ha realizzato una “mappa sonora mondiale della poesia” che in realtà è un archivio: Poetry Sound Library. L’elenco dei poeti è già molto fitto, e dal sito della Library è possibile ascoltare poesie dalla voce degli autori stessi – da Eliot a Montale, da Dylan Thomas a Ginsberg, da Pasolini a Ungaretti, da Carlo Bordini a Amelia Rosselli, fino ai più giovani poeti italiani, irlandesi, ecc. Affascinata dall’epifania delle voci dei poeti, Giovanna Iorio ha provato a “fermarle” visivamente. Sono nati così i Voice Portraits, ritratti di voci frutto dell’incontro simbiotico tra sonorità e colori (e forme).
Che cos’è un Voice Portrait? Un “voice portrait” è il ritratto di una voce.
Come si fa a ritrarre una voce? Partendo da una traccia sonora di pochi minuti realizzo uno spettrogramma.
Cosa è uno spettrogramma? L’impronta digitale di una voce. È un grafico che fa visualizzare la voce.
Ma come decidono i colori di manifestarsi, come si controlla il loro flusso, e come (eventualmente) lo si ferma? I colori sono il risultato di un complicato algoritmo che studia toni e sfumature. Poi ci sono anche scelte estetiche e rielaborazioni. Per fare un esempio: ogni voce entra in una specie di camera oscura in cui immergo i suoni. Il risultato è ogni volta spettacolare. I colori di uno spettrogramma fanno emergere tonalità calde o fredde. Quando trasformo un suono nel suo spettrogramma, continuo ad ascoltare il suono della voce, simile a un fiume che scorre". [Dal catalogo della mostra Poesia nell’Aria, Ci Sono Cieli Dappertutto Edizioni, 2020, introduzione di Beppe Sebaste].
In questo nuovo allestimento virtuale si possono ammirare i ritratti della voce di diciassette grandi poeti e poetesse italiani del Novecento: Giuseppe Ungaretti, Eugenio Montale, Pier Paolo Pasolini, Amelia Rosselli, Edoardo Sanguineti, Alfonso Gatto, Giorgio Caproni, Franco Fortini, Sandro Penna, Alda Merini, ma anche poeti contemporanei quali Antonella Anedda, Chandra Livia Candiani, Carlo Bordini, Mariangela Gualtieri, Valerio Magrelli, Claudio Damiani e Mariapia Quintavalla.
Accanto ad ogni ritratto il visitatore potrà ascoltare la voce originale dell’autore/autrice da cui il ritratto è stato generato. Le voci sono accompagnate dal testo originale in italiano e dalla traduzione in ceco dei testi poetici, un’occasione unica dunque per vivere intensamente attraverso immagine, voce e traduzione l’esperienza della più coinvolgente poesia italiana. La mostra celebra la voce del poeta e la sua eterna bellezza attraverso una originalissima sinestesia di immagine, suono e parola.
Si ringraziano: Jiři Pelan e Alice Flemrová per la traduzione in lingua ceca dei testi poetici, Ivana Carrai per la grafica del catalogo; Letizia Kostner per la preziosa collaborazione; Lucio Lazzaruolo e il Notturno Concertante per le musiche, Beppe Sebaste per aver acconsentito a riutilizzare le sue parole per introdurre la mostra e naturalmente Giovanna Iorio per aver selezionato i testi poetici e i ritratti delle voci dei poeti e per aver dischiuso la Poetry Sound Library anche a beneficio del pubblico dell’Istituto Italiano di Cultura di Praga.
Alberta Lai, Direttrice Istituto Italiano di Cultura
Italský kulturní institut v Praze uvádí virtuální výstavu „Vrátí se večery… Hlas italské poezie“, jejíž kurátorkou je Giovanna Iorio. Inspirací pro volbu názvu této výstavy byla stejnojmenná báseň Alfonsa Gatta, která slovy úvodních veršů „Vrátí se večery a modrým nebem zateplí náměstíčka“ dodává naději v budoucnost, jež by byla návratem k tomu nejlepšímu z minulosti, a zároveň přináší nádhernou synestezii jako klíč k pochopení samotné výstavy.
Ve virtuální galerii jsou vystaveny portréty hlasů některých italských básníků a básnířek zařazených v archivu Poetry Sound Library. Tyto portréty hlasů jsou spektrogramy, které Giovanna Iorio vytvořila na základě nahrávek hlasů básníků předčítajících svá básnická díla.
„Tato výstava […] , poezie k poslechu očima, je galerií lidských hlasů. Spektrogramy převádějí hlas v jedinečný a neopakovatelný otisk. […] Zatímco z technického hlediska se jedná o trojrozměrná grafická znázornění získaná rozložením složitého akustického signálu na nejrůznější jednoduché komponenty, z filozofického hlediska se jedná o díla, která staví jakýsi most usmíření mezi dvěma protikladnými metafyzickými tradicemi: na jedné straně jsou podporovatelé hlasu, zvuku, a tedy mýtu o přítomnosti a myšlence, jež předchází každému znaku, a na druhé straně jsou zastánci priority textu.
[…] Giovanna Iorio, umělkyně a básnířka přednášející italskou literaturu v Londýně, vytvořila „světovou zvukovou mapu poezie“, která je ve své podstatě archivem: Poetry Sound Library. Seznam básníků je již velice obsáhlý a na webových stránkách Library je možné poslechnout si básně hlasem samotných autorů – od Eliota po Montaleho, od Dylana Thomase po Ginsberga, od Pasoliniho po Ungarettiho, od Carla Bordiniho po Amelii Rosselli, a rovněž tak nejmladších italských, irských a jiných básníků. Giovanna Iorio, okouzlená objevením hlasů básníků, se pokusila „zachytit“ je vizuálně. Tak vznikly Voice Portraits, portréty hlasů jakožto výsledek symbiotického setkání sonority a barev (a tvarů).
Co je to Voice Portrait? „Voice portrait“ je portrét hlasu.
Jak lze vytvořit portrét hlasu? Vycházím ze zvukové stopy v délce několika málo minut a vytvořím tak spektrogram.
Co je to spektrogram? Je to digitální záznam hlasu. Je to graf, který dodává hlasu vizuální povahu.
Ale jak se mohou projevit barvy, jak se řídí jejich tok a jak ho lze (případně) zastavit? Barvy jsou výsledkem složitého algoritmu, který zkoumá tóny a jejich zabarvení. Potom se provádí také estetický výběr a přepracování. Mohu uvést jeden příklad: každý hlas vchází do jakési temné komory, do níž vložím zvuky. Výsledek je pokaždé fascinující. Barvy jednoho spektrogramu dají vyniknout teplým nebo studeným tonalitám. Když převedu nějaký zvuk do jeho spektrogramu, dál poslouchám zvuk hlasu, jako by to byla proudící řeka".
Na této nové virtuální instalaci můžeme obdivovat portréty hlasu sedmnácti slavných italských básníků a básnířek 20. století, kterými jsou Giuseppe Ungaretti, Eugenio Montale, Pier Paolo Pasolini, Amelia Rosselli, Edoardo Sanguineti, Alfonso Gatto, Giorgio Caproni, Franco Fortini, Sandro Penna, Alda Merini, ale také současných básníků jako Antonella Anedda, Chandra Livia Candiani, Carlo Bordini, Mariangela Gualtieri, Valerio Magrelli, Claudio Damiani a Mariapia Quintavalla.
U každého portrétu bude možný poslech originálního hlasu autora/autorky, z něhož byl portrét vygenerován. Hlasy jsou doprovázeny původním textem v italštině a českým překladem básnických textů; nabízí se tak jedinečná příležitost, jak prostřednictvím obrazu, hlasu a překladu naplno prožít výjimečné setkání s nejkrásnější italskou poezií. Výstava oslavuje hlas básníka a jeho věčnou krásu prostřednictvím té nejoriginálnější synestezie obrazu, zvuku a slova.
Poděkování patří Jiřímu Pelánovi a Alici Flemrové za překlad básnických textů do češtiny; Ivaně Carrai za grafické zpracování katalogu; Letizii Kostner za cennou spolupráci; Luciovi Lazzaruolovi a souboru Notturno Concertante za hudbu; Beppemu Sebatemu za umožnění opětovného použití jeho slov k uvedení výstavy a samozřejmě Giovanně Iorio za výběr básnických textů a portrétů hlasů básníků a za to, že pootevřela archiv Poetry Sound Library také příznivcům Italského kulturního institutu.
Alberta Lai Ředitelka Italský kulturní institut v Praze